Stavíme program Zdravá firma

Vybudovat zdravou firmu je snem všech manažerů a jistě vás napadne, že to může být o tom, jestli je v kondici ekonomika organizace nebo její zaměstnanci. Překvapivě obě oblasti spolu velice úzce souvisí a obě oblasti se vzájemně úzce ovlivňují.

V některých studiích (Mc Kinsey, 2015) se objevuje zdravotní stav populace zaměstnanců jako jedna ze zásadních oblastí, kde je v současné době úspor stále možné získat výraznou akceleraci profitability, výkonu a snížení nákladů v oblasti absenteismu a presenteismu, tj. vysoké nemocnosti a přítomnosti zaměstnance na pracovišti, aniž by cokoliv organizaci přinášel.

Oblast zdraví se velice úzce dotýká zákoníku práce a zdravotní způsobilosti zaměstnanců, proto je často v odpovědnosti oddělení řízení lidských zdrojů, aby realizovalo něco, co můžeme nazvat jako „program zdravé firmy.“ Následuje tak často sekvence pokusů a omylů, neboť míváme pocit, že každý jsme tak trochu svým lékařem a zvládneme takový program realizovat vlastními silami.

Nejméně zralé programy firemní kultury zdraví jsou charakteristické tím, že nejčastěji personální útvar zorganizuje něco jako „Den zdraví.“ Polovina zaměstnanců si toho všimne až v den konání, protože za recepcí je stoleček, kde se rozdávají nějaké brožury a měří tlak. Prvním znakem selhání takového programu je, pokud mezi překvapenými je i management společnosti.

První generace těchto nezralých programů má následující znaky: Organizace provádí zákonné prohlídky a ověřuje způsobilost zaměstnanců bez statistiky výsledků z prohlídek. Zavedou se zdravotní benefity ve firemní kafeterii bez kontextu a porozumění rizikům např. screening metabolických poruch. Nejvíce lidí si nakonec zvolí poukázky a v lékárně nakoupí vitamíny a na vánoce rozdá rodině nepotřebné potravinové doplňky. Někdy se organizuje již zmíněny „Den zdraví“ a jednorázové akce, kterými se de facto vůbec nic nezmění. Obvyklým účastníkem je žena po čtyřicítce, které dorostly děti ve stejnou chvíli, jako se objevilo bříško a ona přemýšlí, proč diety nefungují. Jedinými měřitelnými pozitivy těchto dnů zdraví je zvýšená spokojenost zaměstnanců se zaměstnavatelem z pocitu péče. Do těchto nevyspělých programů se mnohdy vnáší zbytečná snaha zaměstnavatele suplovat či konkurovat life stylovým časopisům a publikují tak ve firemních plátcích a intranetu zaměstnancům navíc i neobjektivní informace z rubriky moderní mytologie zdraví např. detoxikace a či měření potravinových intolerancí na pavědeckých přístrojích.

Jestli jste se poznali, pak asi přemýšlíte, jak se vyhnout slepým cestám a jak se posunout dále a udělat něco jiného. Vaše organizace asi dospěla do stavu, kdy přemýšlíte, jak strategicky řídit a nastavit systém pracovně lékařských služeb, aby to nebylo jen plnění zákonných povinností, které organizaci stojí peníze a nevidí v tom žádný přínos, nýbrž zdroj problémů s nemocemi z povolání a ztrát způsobilostí k práci. Při volbě poskytovatele je nutné zvolit dobře, stejně tak jako u vašeho styčného korporátního důstojníka a podporovatele programů zdraví.

Ochrana zdraví zaměstnanců a program podpory zdraví by měly být součástí celkové strategie společnosti usilující o zdravé pracoviště. Právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví poskytují dobrý základ pro tvorbu programu podpory zdraví na pracovišti, aby jej vedení podpořilo jakožto smysluplný s očekávanou finanční návratností. V rámci workshopu přinášíme relevantní argumentaci v celkem 8 případových studiích, jak kalkulovat návratnost programu zdravé firmy a jejich dílů. Účastník tak odchází z kurzu s tím, že dokáže prodat svůj nápad a program vedení a získat na něj prostředky v jazyce, kterému rozumí každý CFO.

Účelem programu na podporu zdraví na pracovišti je nabídnout smysluplné podpůrné aktivity pro všechny zaměstnance. Zaměstnanci jsou potenciálně vystaveni široké škále zdravotních rizik a situací při práci, které nejsou běžně či ze zákona nemusí být nijak objektivizovány – stres, syndrom vyhoření, různá civilizační onemocnění, bolesti pohybového aparátu. Ty všechny mimo jiné také zvyšují riziko ztráty zdravotní způsobilosti a nemocnosti.

Program workshopu je ukázat si, jaké máme zákonné povinnosti v oblasti pracovnělékařských služeb a ochrany zdraví zaměstnanců a ukážeme si, jaké náklady s programem se tak stávají daňově uznatelným nákladem a které ne.

První studií je ukázka zdravotní prognózy populace zaměstnanců hypotetické organizace a několik na trhu dostupných nástrojů jak ji měřit a řídit. Prvním nástrojem a možným indikátorem či, chcte-li KPI, je tzv. work ability index. Ten má smysl měřit dlouhodobě a díky němu změříme případně rizikovou sestupnou tendenci indexu udržení zdravotní způsobilosti stárnoucí populace. Demografický vývoj naznačuje, že udržet si zdravotní způsobilost může být pro nějaké zaměstnance obtížné a v případové studii z roku 2013 si ukážeme, jaké dopady mělo na firmu to, kdy okolo 5% zaměstnanců částečně ztratilo zdravotní kompetenci k práci ve výškách a zdvihací technikou. Nebude chybět šťastný konec a ukážeme možné cesty řešení.

Existují i rychlé on-line dotazníkové nástroje na trhu působících firem, které dokáží říci, jaká je prognóza a rizika zaměstnanců a co by se mohlo stát příčinou ztráty způsobilosti zaměstnanců či ovlivňovat jejich nemocnost a pracovní výkon. Ve vašem programu pak víte, kam mířit, abyste nepřednášeli o zbytkovém riziku, zatímco kardiovaskulární nemoci ohrožují 70% zaměstnanců.

Na dalších případových studiích se podíváme na zdravotní benefity a jejich ekonomickou návratnost, zejména model očkování proti chřipce. Ekonomické dopady špatné ergonomie pracoviště ale i osobních ochranných prostředků. Úspěšné a vysoce návratové jsou programy Nekuřácký podnik, ale i ty se musí chytit za správný konec, aby to neskončilo fiaskem a produktem, o který není zájem.

V hlavní části workshopu se pokusíme odůvodnit, jaká by měla být role zaměstnance a zaměstnavatele v ochraně zdraví, co je to zdraví a co můžeme řídit a jak. Víte na příklad kolik pohybu a jak často je třeba mít, abyste snížili riziko infarktu myokardu o 60%? Jakou máme prognózu, když budeme žít spokojeně s nadváhou a obvodem pasu 120cm? Kde je hranice a jak s rizikem pracovat. Co je nejdůležitější v našem stravování? Na to odpoví komplexní případová studie programu 7 kroků ke zdraví, který má všech 5P. Těmito vlastnostmi je to, že program je jednoduchý a dostupný pro všechny zaměstnance, zábavný s možností interakce, nabídne možnost zažít úspěch a založený na budování vlastní zodpovědnosti ke zdraví a hlavně bude finančně návratný. Všechny rady jsou založené na základě medicínsky relevantních studiích a prokázané dalšími metastudiemi. Vyhneme se tak riziku konzumace zázračných zpráv začínající větou, kdy nějací vědci zjistili, že… a teď budeme krásní, zdraví a mladí.

Dalšími nástroji a paralelními iniciativami může být program na řízení stresu. Jeho nejčastější slabinou je, že je příliš teoretický a nesmí nikoho urazit, přičemž zdrojem stresu je často manažer a jeho nevyvážený leadership a atmosféra na pracovišti.

Jak pracovat s vysokou nemocností nad 6% a kde je legální prostor pro zaměstnavatele řešit dlouhodobé či opakované absence vedle restriktivní kontroly sociálky? I zde jsou metody, které stojí jen trochu času a vyjednání takových služeb s poskytovatelem.

Z workshopu si odnesete i spoustu tipů na realizaci programů, které nestojí mnoho, ale pomohou vám zvládnout PR vašeho programu tak, aby na první pohled bylo jasné, že vaše firma chce být zdravá.

Asi si řeknete, jenže jak mám zaručeno, že to povede ke zdravější populaci zaměstnanců? V programu se nesmí zapomenout na teorii změny chování jednotlivce a sebekoučovací metody, které nám pomohou překonat hranice naší komfortní zóny a udělat první a další krok tak, aby v nás nový zdravější životní styl nevyvolával hrůzu či odpor. Ukážeme, jak použít nástroj na restart, aneb když vypadneme z rytmu a jak program udržet interaktivní dlouhou dobu.

Více na kurzu Zdravá firma – nejbližší termín.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *