Stres management

Vybudovat zdravou firmu je snem všech manažerů. Zajímavé jsou ovšem jsou i kazuistiky manažerského selhání a vytvoření kortizolové kultury společnosti.

Stres na pracovišti se vyskytuje v menší či větší míře dnes snad úplně všude. Patří i mezi nová rizika v oblasti bezpečnosti práce, přičemž náklady na poruchy duševního zdraví v Evropě jsou odhadovány na 240 miliard eur za rok.

Ať je váš dojem z množství stresu na pracovišti jakýkoliv, s vysokou pravděpodobností toto nemáte změřeno. Před několika lety se v jedné východoslovenské instituci rozhodli, že udělají kampaň na podporu dárcovství krve, přijela mobilní transfúzní a hematologická jednotka, kam se odebírali postupně zaměstnanci k často svému prvnímu dárcovství.

Odpoledne přišel vedoucí lékař jednotky za top manažerem firmy a projevil velké zklamání, které vystřídal velký šok. U zhruba 40% mladé populace do 40 let firmy, která projevila zájem o dárcovství, k odběru nedošlo, neboť tito zaměstnanci užívali psychofarmaka na zvládání stresu a psychických poruch, které vylučují dárcovství. 

Ukázalo se, že příčinou je velký projekt implementace změn a celého řídícího softwaru společnosti. Vedení nemělo tušení, čím si firma prochází a jaké dopady to má.

Také je třeba říci, že ne každý antistresový program je ve firmě úspěšný a utracená koruna se vrátí. V rámci úspor jsou soft skills kurzy u externích agentur nahrazeny e-learningy různé kvality. Vedle e-learningu na asertivitu a základní IT aplikace se tak objeví i novinka „Stres management“.

Ne jednou jsem viděl de facto staženou teoretickou prezentaci o stresu v jazyce a stylu Wikipedie s obtížnou možností projektovat svůj problém do předkládaných materiálů, kde nebylo navíc nic objevného.

Důležité je pochopení, že množství úkolů, které se na nás valí, či diskomfort prostředí (např. zima na nohy) nejsou to samé, co stres. Je třeba rozlišit stresory resp. zátěž a výslednou míru stresu, což je vztah nepřímo úměrný u různých jedinců.

Zásadní je to, že mezi zátěží a stresem hraje důležitou roli naše odolnost. Rozdíl je klidně takový, že někdo se rozklepe při zvýšení hlasu, zatímco druhý by potřeboval pro prožití stejné míry stresu zažít ničivé tsunami.

Naprosto zásadní v boji se stresem je to, že se termín „boj se stresem“ nesmí objevit na seznamu úkolů na dnešní podvečer, protože pak by se sám stával další zátěží. Správný boj se stresem začíná tím, že je třeba vzít onen seznam úkolů, ale místo dopsání výše uvedeného, vzít tužku a škrtnout to nedůležité, co prostě dělat nebudu a basta. Úleva pak přichází okamžitě.

Dalším krokem je pochopení principů lidských interakcí a zákona zachování stresu. Dokážeme-li se naučit stres předvídat, můžeme zvyšovat naši připravenost a stres odvrátit, či se na něj připravit a tím zvýšit naši odolnost. Pokud se nám podaří změnit pak vnímání nastalé situace, poučíme se a připravíme se na další zátěžovou situace. Tímto se naučíme, aby nás stres nepoškodil.

Nicméně vysvětlením teorie etiologie stresu a bojem se stresem z pohledu jednotlivce končí velká část programů. Přiznejme, že často je zdrojem stresu ve firmě manažer, který vědomě i nevědomě tento stres může generovat.

Správný program tedy z našeho pohledu zahrnuje také kazuistitky manažerského selhání a modely, jak nejčastější zdroje korporátních stresů a špatného leadershipu řešit. Klasickým příkladem je například nedostatek pravomocí projektových manažerů k řízení týmu, kde „projekťáci“ nejsou manažerem s možností využití konsekventních nástrojů při neplnění povinností v projektu. Frustrace z nedosažení cíle je pro ně každodenním chlebem.

Kurzy ke zvládání stresu avšak zdravé pracoviště nevytvoříme. Úsilí organizace musí jít ještě dál a tím je jasné zavedení srozumitelných nástrojů a pravidel do firemní kultury pro prací se stresem. To je obvykle úkol pro externího konzultanta, který provede analýzu konkrétní organizace a doporučí, jak změnit procesy a změny komunikovat.

Nástrojů je několik a týkají se rizikových oblastí vzniku stresu:

  • Množství pracovních úkolů a výkon. – Zde se jedná o porozumění požadavkům a schopnostem jednotlivce plnit úkoly, dosáhnout kvality a výsledků bez chyb. Pokud se při plnění přísných cílů objeví navíc časté vyrušování a tlak jiných naléhavých úkolů, jsou ideální podmínky pro vznik stresu. Nástrojem může být homeoffice či jiné dohody.
  • Informace a spoluúčast na řešení. – Představte si, že nemáte včas informace o změnách, dostáváte nejednoznačné zadání a nedostatek pravomocí k řešení úkolu. Patří sem i nejednoznačnost org. struktur maticového řízení a nepochopení odpovědnosti a definice kdo je vlastně manažer.
  • Komunikace ve firmě – kompetitivnost týmů a jednotlivců, nedostatek podpory od kolegů, nulová motivace. Nástrojem je např. preventivní údržba týmu formou nenásilného teambuildingu.
  • Násilí, výhružky a traumatické zážitky – práce se zákazníky, či na call centru, sdělování nepříjemných zpráv, nebezpečná práce.
  • Pracovní prostředí a nástroje – nedostatek prostoru, rizika pracovního prostředí a chybějící nástroje, k jejich řešení či neochota a škrty.

Vyvážené řízení zaměstnanců, využívání zdrojů a času je významných prvkem pro budování zdravé firmy a našeho worklife balance, který se projeví ve snížení nemocnosti a fluktuaci zaměstnanců. Na konec si neodpustím varovné přísloví – Není čas brousit pilu, musíme víc přitlačit. To je často první chyba při řešení stresu. Je potřeba si přiznat, že máme problém a ten řešit než bude pozdě a o zaměstnance přijdeme.

Jak řešit worklife balance a stres se dozvíte na kurzu Zdravá firma nebo vám pomůžeme zatočit s působením stresu přímo na firemním workshopu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *